Kniha se snaží o poznání podstaty politické moci a způsobů jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka.
Eseje v tomto výboru se zabývají naléhavými současnými tématy: ochranou přírody, estetikou urbanismu, významem národního státu, otázkou smrti a eutanazie, poblouzněním z virtuální reality, stejně jako obranou Západu před islámem.
Karel Engliš pocházel z chudé rodiny ve Slezsku. Díky svému talentu, píli a houževnatosti se vypracoval na předního československého národohospodáře. Nespokojil se však jen s akademickou půdou, ale snažil se své názory a teorie prosadit v praxi.
Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta.
Symbolem konce federace se stala brněnská vila Tugendhat a mediální zkratky kolem rozhovorů, které v ní před třiceti lety probíhaly. Tugendhatem ale rozdělení skončilo, ne začalo.
Konzervatismus je na Západě v krizi. Svět se změnil, a konzervatismus se proto musí adaptovat, opustit stará dogmata a nově definovat svou roli pro dnešek.
Jak může Británie nově definovat svou identitu a co ji v nadcházejících letech udrží pohromadě? Čemu jsou její obyvatelé povinováni a proč? Jak reagují na následky globalizace a masové migrace, na vzestup islámu a úpadek křesťanské víry?
Najít odpověď na otázku týkající se etické (ne)přijatelnosti estetických chirurgických zákroků není vůbec jednoduché. Předkládaná publikacesi klade za cíl zasadit fenomén estetické chirurgie do širšího rámce.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.