Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Abecedně řazená esejistická hesla se zabývají především bohy a mýty starověkého Říma od nejstarších dob a jejich ovlivnění řeckou mytologií přes synkrezi s orientálními božstvy a kulty až po nastolení křesťanství jako jediné věrouky.
Autor v knize ukazuje jak vznikly starověké megalitické stavby (Stonehenge, Cuzco, Velkém pyramidy Mayů, ad.) a k čemu sloužily, ale všímá si také klíčové role astrologie při jejich plánování a výstavbě.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.