Oblast okolí Blanska je neodmyslitelně spojená s Moravským krasem. Původně ji lidé pro svou poetičnost nazývali Moravským Švýcarskem a zejména na přelomu 19. a 20. století se stala oblíbeným místem návštěvníků nejen z Brna, ...
Velmi podrobný plzeňský místopis, který volně navazuje na Plzeňsko-český slovník. Několik stovek hesel vysvětlí, proč se jednotlivé plzeňské lokality tak jmenují a kde leží.
Třetí, závěrečná kniha příběhů, v nichž ožívají hastrmani a hejkalové, divoženky, polednice a čarodějnice, a také čerti a rarášci. Živobytí nebylo lehké a lidé se proto museli umět ohánět.
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
Nesourodý region stmeluje tradice hornictví a řepařství, které sledujeme napříč stoletím. Kniha mapuje také dochované památky na události 20. století v kraji.
Tato kniha není turistickým průvodcem. Je spíše pozvánkou a vyznáním části Moravy, do které pokud vás jednou okouzlí, zůstanete zamilováni až do konce života.
Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, ale patrně je tam ještě nikdo nehledal. Buďme tedy prvními a vydejme se nejen po souši, ale i po řece Moravě krajem nazývaným Slovácko.
Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
"Fotografická" procházka po dalším plzeňském obvodě, historické i současné snímky. Kniha volně navazuje na předchozí dvě publikace - "Městský obvod Plzeň 4" (2015) a "Městský obvod Plzeň 3" (2016).
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech.
Malostranský hřbitov je souborem hrobů s překrásnými náhrobky od předních sochařů i prostými deskami. Kniha zasvěceně popisuje jednotlivé typy náhrobků a křížů a výčet jejich zhotovitelů, například umělecký vývoj sochařské rodiny Platzerů.
V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku
Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám – čtenářům – zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto „zlatého pruhu české země“.
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.
Prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů z veřejných i soukromých sbírek představí kniha život Holešovic od 2. poloviny 19. století do 80. let 20. století.
