Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec.
Když člověk ztratí lidské opory, v duši se objeví touha a otázka, zda život pokračuje dál. Nejen vesmír má své zákony, i v lidském nitru jsou zákony, které nám ukazují touhu po životě, který smrtí nekončí.
Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.
Nabízená kniha popisuje člověka jako věčnou duchovní bytost, která se inkarnovala do hmotného těla. Seznamuje s jejím dávným stvořením, číselnou charakteristikou a vysvětluje, proč nyní žijeme na Zemi.
Tato publikace obsahuje výsledky setkávání skupiny křesťanů různých vyznání, kteří se vzápětí po pádu totality začali jako Kruh českých duchovních tradic pravidelně scházet. Na setkáních se probíraly jednotlivé tradice českého národa.
Slavná kniha psychologa M. Scotta Pecka, autora známých titulů Nevyšlapanou cestou, Postel u okna či V jiném rytmu, obrací svou pozornost k jednomu z největších témat lidského života – k otázce zla.
Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda.