Z každé prodané knihy jde 100 Kč na sbírku Pomozte dětem! Předvánoční knížka, která přináší hned několikerou radost. Přečtete si dopisy, které Ježíškovi napsaly známé osobnosti jako Eliška Balzerová, Ewa Farna, Robert Fulghum, Dagmar Havlová...
Publikace obsahuje veškeré dosud známé texty, jejichž autorkou je Anne Franková, tzn. především všechny verze deníku, dále povídky, pokus o román, dochovanou korespondenci, výpisky z oblíbených knih a tzv. knížku o Egyptě.
Dvojdílná edice dopisů Jakuba Demla a Jaroslava Durycha z let 1906 až 1959 zachycuje dialog dvou autorů naplněný spoluprací, inspirací a spory. První kniha obsahuje veškerou dostupnou korespondenci. Druhou knihu otevírá soubor Durychovy publicistiky.
Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla.
Desítky úžasných míst, svérázných postav a dobrodružných, strastiplných i humorných situací – to vše popsala rodící se královna detektivek v dosud nezveřejněných dopisech své matce a zdokumentovala i fotograficky.
Svazek Listář 2 uzavírá vydávání čtyřsvazkových Spisů Josefa Palivce v nakladatelství Torst. Shrnuje v úplnosti básníkovu korespondenci s významnými osobnostmi české kultury.
Předkládaná edice Umlkám do čekání je vůbec prvním ucelenějším výborem z bohaté básníkovy korespondence, jež knižně vychází. Mapuje celistvé, obousměrné Holanovy písemné styky s významnými osobnostmi českého umělecko-kulturního prostředí 20. století.
Literární dílo Jana Hanče vyšlo v posledních letech v nakladatelství Torst ve dvou svazcích - Události a Dodatečné události. Ty ale nezahrnuly Hančovo literární dílo celé.
Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
Pozoruhodná monografie mapující
životní osudy dvou přátel a prokletých
umělců.
Malíře a fotografa Miroslava Tichého
a básníka Jiřího Veselského spojoval Kyjov
i společné téma dívčího těla.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
