Nejprodávanější e-knihy - listopad 2022
světové dějiny

Text představuje zajímavý pohled na problematiku zámořských objevů.

Autor ve své práci zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.

Toto je reportáž o zemi sužované hrůzovládou diktátora Envera Hodži, který po roztržce s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou uvěřil tomu, že se Albánie může stát soběstačnou komunistickou pevností.

Fascinující vyprávění o Putinově vzestupu a vládě je vynikajícím dílem žurnalistické literatury a českému čtenáři přinese nejedno překvapení.

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál.

Od realizace tzv. „orlických vražd“ uplynulo již 27 let. Specifická násilná kriminalita devadesátých let se stala hitem jara roku 2022. V řadě všemi způsoby připomínaných kauz zaujímá nepřehlédnutelné místo „orlická“ série.

Nová kniha historika a archeologa Petra Charváta poodhaluje historické pozadí proslulých vyprávění o nejstarších českých dějinách. Čtivým a poutavým způsobem zasazuje děje českého dávnověku do širších souvislostí, využívá přitom poznatky archeologie, religionistiky a dalších oborů. Pátrání po Krokovi, Libuši, Přemyslovi a dalších legendárních postavách přináší mnohá nečekaná překvapení.

Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.

Kniha pojednává o nejnovějších teoretických a praktických aspektech orální historie v souvislosti s výzkumem soudobých dějin v mezinárodním kontextu.

Kubánská raketová krize. Třináct dnů od 16. do 28. října 1962, kdy se lidstvo ocitlo pod bezprostřední hrozbou jaderné zkázy. Dramatické události mezi Moskvou a Washingtonem vyvolané tajným rozmístěním sovětských jaderných raket na Kubu.

Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají.

Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie.

Tři dokupovídky nejsou historickou studií, ale živým a čtivým portrétem několika temných postav.

Kniha Od Stalina ke Gorbačovovi navazuje na publikaci Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu 1917–1945 a analyzuje hlavní směřování sovětské zahraniční politiky v letech 1945–1991.

„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška. Zvláště jímavé jsou příběhy těch, kdo byli pronásledování jak totalitní mocí nacistickou, tak komunistickou.

Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek.

Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru.

Kniha načrtává hlavní linie vývoje japonské civilizace od vzestupu císařského dvora, přes středověk s dominující vojenskou vrstvou, složitou moderní dobu s četnými zvraty až po současnost.

Další svazek edice Stručná historie států je věnován Polsku.

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli totalitnímu režimu a pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání pomocí lsti unikl.