Bianca Bellová napsala brilantní novelu, která se podobá i nepodobá jejím předchozím knihám. Zůstává syrovost vidění, přesný a úsečný jazyk. Ale tentokrát se ocitáme v úplně jiném světě, hutnějším, hlubším, osudovějším.
První světová válka vzala Julii nejen manžela a malého syna, ale i domov a chuť do života. Uchýlí se do domu své provdané sestry, ale dobře cítí, že je na obtíž. Z ciziny se na krátkou dobu vrací Juliin strýc a nabízí neteři zajištěnou budoucnost...
Při vojenském tažení do Horních Uher proti králi Štěpánovi obsadí vojska Přemysla II. Otakara Nitru. Zatímco hlavní síly pokračují v tažení, město dočasně spravuje zástupce českého krále Oldřich z Chlumu a má za úkol vypátrat ztracený relikviář.
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny.
Mocný jihočeský velmož Oldřich z Hradce se soukromě obrátí na královského prokurátora a správce severních Čech Oldřicha z Chlumu s prosbou o pomoc. Na jeho panství se totiž začaly dít věci, které jsou nejen proti lidskému rozumu, ale i proti víře.
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.