Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů.
Životopis Margarety Thatcherové (1925–2013), trojnásobné britské premiérky, je fascinující jako román, vymyslet by se ovšem nedal. Je to příběh dívky z malých poměrů, jež pod dohledem přísného, laskavého otce vyrostla k významné dějinné roli.
V této sbírce 31 dějepisných fejetonů autorka uvolněně mapuje českou historii od Cyrila a Metoděje až po „starého Procházku“ císaře Františka Josefa I.
Kniha je rozdělena do 13 kapitol a pokrývá témata od výběru odstřelovače, výcviku, přes jeho výzbroj
a vybavení po skrytý pohyb, přesnou střelbu, výběr cíle, maskování a taktickou přípravu.
Začátkem června 2005 vysadil v noci vrtulník čtyři příslušníky amerických Navy SEAL k akci do hornaté oblasti pákistánsko-afghánských hranic. Jejich úkolem bylo zajmout nebo zabít známého vůdce al-Káidy.
Na pozadí stavebního růstu papežského paláce i města ve středověkém Avignonu sleduje kniha uspořádání a provoz kuriálního centra a současně vztahy papežství se
Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
V této knize je popsán příběh německého ponorkového esa z druhé světové války Wernera Henkeho, jenž se svou ponorkou U-515 potopil víc plavidel (24 obchodních a 2 válečné lodě), než kterýkoli německý ponorkový velitel v období po září 1942.
Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.
Deník stíhače Stanislava Fejfara patří mezi autentické výpovědi boje českého pilota ve 2. světové vákce a síla jeho pravdivosti z něj činí vskutku mimořádné svědectví.
