První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859-1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana.
Od uzavření příměří v listopadu 1918 do podpisu versailleské mírové smlouvy v červnu 1919 potřebovaly dohodové mocnosti zajistit, aby se Německo nevrátilo k bojovým akcím.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Chcete-li se dozvědět něco zajímavého, otevřete tuto knihu. Dozvíte se o pozoruhodných zvláštnostech, které z bohatých análů Prahy vyhledali historici kultury a na které upozornili umělci a básnící.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Kniha přináší netradiční pohled na problematiku mezilidských vztahů na příkladech obyvatel městeček pardubického panství, a to prostřednictvím analýzy sporů řešených lokálními soudními instancemi v 16. a 17. století.
