Devět esejů třeba o tom, proč je fantastická literatura důležitá nejen pro dospívající, proč do lidského světa patří zvířata, který čaroděj chodil do školy dřív než Harry Potter a jak vznikaly knížky z proslulého cyklu Zeměmoří.
Volné pokračování úspěšné knihy Breviář pozitivní anarchie, která podrobně rozebírala nejrůznější problémy současnosti. Jim se věnuje i nový titul, ale tentokrát z pohledu dvou odlišných vrstev – elity a lidu.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám.
Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.
Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi.
Jmenuji se Martin a jsem doktor. V rukou obracím starý deník plný vzpomínek a afrického písku. Napsal ho před několika lety jeden mladý medik během své mise v Súdánu. Jeho příběhy mě rozesmávají, fascinují a z některých mi je až smutno.
V knize Pavla Švandy jsou shrnuty fejetony a eseje napsané v posledních letech. Autorovy zájmy zahrnuly angažovanou politickou publicistiku, osobní komentáře, kulturně historická témata i fejetonistické vtipné rozmary.
Čím si cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura vysvětluje svůj úspěch? Mezi jakými světy se pohybuje moderátorka Lucie Výborná? Proč herec Martin Písařík vyrazil na motorce do Iráku a Afriky?
Divoká sbírka fejetonů, která vás připraví o poslední zbytky nesebevědomí.
„Dívat se na svět očima padesátky je jako koukat do nedopité lahve vína,“ říká Lucie Šilhová.
Ani moderní doba nezapomíná na starší a často i pokleslé formy vyprávění - historky, fámy, apokryfy či bestiáře.
Josef Kroutvor se tomuto okrajovému žánru věnoval léta, sbíral, co zaslechl, co nalezl v novinách, a zbytek dopsal a vyfabuloval.
Alena Wagnerová se významnému žánru literární reportáže, kterému se dostává stále větší pozornosti, věnuje více než padesát let. Knižní výbor Literární reportáže nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018.
Jak se pozná „hodný“ a „zlý“ virus? Proč viry mutují, a můžeme to my, jejich lidští hostitelé, nějak ovlivnit? Jak to, že s počty nakažených se dlouho zdánlivě nic neděje, načež náhle a prudce vyskočí na několikanásobek?
