Válka na Ukrajině zásadně změnila situaci nejen v této těžce zkoušené zemi, ale i v Evropě a ve světě. Dnes již můžeme oprávněně říci, že zásadně změnila i situaci v České republice.
Jak je možné, že moderní svět funguje? Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života.
Kniha je mikrohistorickou sondou do venkovského života v okolí Tarnobrzegu na území Haliče, která v 19. století tvořila severovýchodní část rakouské monarchie.
Dne 15. srpna to začalo. Pokryla nás dělostřelecká palba a palba Stalinových varhanů, která trvala hodiny. Stále si pamatuji, že právě v tu noc došlo k zatmění měsíce. Vypadalo to, že se to perfektně hodí do nálady soudného dne.
Poznávání dějin, kultury a jazyků starověkého Předního východu se po prvotním nadšení cestovatelů a objevitelů z odkrývání pradávných měst postupně změnilo v systematické studium, které v současné době zahrnuje několik samostatných disciplín.
Nová obrazová publikace s mapami popisuje evropskou expanzi v 16.–18. století. Věnuje se i objevným plavbám 15. století, které tuto kapitolu kolonizace světa otevřely.
Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí.
Dějiny možná píší vítězové. Muziku však mají na svědomí rebelové. Pro většinu lidí jsou dějiny hudby pouze matným pojmem ze školních učebnic, s nímž má jejich vlastní posluchačský zájem jen málo společného.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?