Rozsáhlá sága začíná v polovině 19. století na moravském venkově a pokračuje ve Vídni přes bezhlavý útěk před nacisty až po těžce vydobytou novou existenci v Americe.
Přestože André Masséna náležel k jedněm z nejschopnějších a nejobávanějších revolučních a Napoleonových vojevůdců, se kterým zkřížil zbraně i legendární vévoda z Wellingtonu, dalo by se říci, že jeho osoba je poněkud zahalena „mlžným oparem“.
Soubor dvou knih obsahuje studii o Joachimu Muratovi a druhá z nich pak obsáhlý, podrobný lexikon s téměř sto hesly, životopisy členů a příslušníků jedné staré italské rodiny Bonapartů.
Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem.
Biskup Valdštejn se snažil poznat a pochopit vše, co osvícenství přinášelo. Niterná víra, hluboká vzdělanost a odpovědnost vůči tradicím rodu a země jej přitom spolehlivě ochránily ode všech krajností.
Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (1924–2013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj.
Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.
Slovenský básník, novinář a politik Ladislav Novomeský (1904–1976) náležel do okruhu marxistických intelektuálů, kteří byli krutě postiženi stalinskými represemi v padesátých letech.
První svazek obsahuje biografické medailony 71 významných vědeckých osobností, které zemřely v důsledku nacistického běsnění v letech 1939–1945. Každý medailon je doplněn podrobným výčtem archivních pramenů a bibliografickým soupisem.
Deník, který autor psal téměř patnáct let, není jen popisem událostí, je i upřímnou lidskou výpovědí. „Najdete zde téměř všechno o autorovi, velmi mnoho o studentských aktivitách před listopadem 1989 a nemálo věcí o sobě samých,“
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.
Před několika desítkami let se začal v Čechách a na Moravě rozvíjet obor vědy o hradech, zvaný kastellologie. Jedním z průkopníků této historické disciplíny se stal právě doc. Ing PhDr. Miroslav Plaček (nar. 1943).
This is the follow-up to the much loved and hugely successful Stories for Boys Who Dare to be Different, the bestselling book that changed countless boys' lives around the world and gave them the confidence to be themselves.
