V době, kdy u nás dalekosáhle zeslábla vědomost, oč vlastně v křesťanství jde, poslouží tento výklad nejen křesťanům, ale každému, kdo chce hlouběji poznat duchovní kořeny evropské vzdělanosti.
Ve čtrnácti rozhovorech se křesťané z maronitské, řeckopravoslavné, řeckokatolické, arménské a protestantské církve snaží nalézt odpověď na stěžejní otázku: jak se vyrovnat s klesajícím vlivem křesťanů v libanonské, ale i blízkovýchodní společnosti?
Publikace z pera u nás velmi oblíbeného a čteného autora, tentokrát o strachu ve všech možných podobách: o strachu z nového, o tom, který ochromuje, o strachu ze zesměšnění, z neznámého v nás, ze zranění, z osamění, o strachu o naše vztahy.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
„Žít s tajemstvím“ je kniha bilanční. Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, kterým se věnoval.
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Myslitelská cesta Martina Heideggera vyústila v přesvědčení, že úkolem
filosofie v „nynějším stavu světa“ může být jen snaha o pochopení
a interpretaci světa jako tkaniva čtyř vláken: Země, Nebes, Božství
a Smrtelných.
Drobné práce Květoslava Minaříka, shrnuté do dvou svazků Drahokamů, vyplynuly z dotazů zájemců o duchovní život a duchovní nauky a z rozhovorů s nimi. Jsou stejně různorodé jako podněty, které k nim vedly.
Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Monotematické číslo vědeckého časopisu věnované vztahu Jana Nerudy k Židům, resp. představení a rozboru jeho antisemitských spisů, jež jsou zasazeny do širšího kulturního a politického kontextu českých i evropských dějin 50.-70. let 19. století.
Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem.