Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře ...
První básnická knížka básníka, pedagoga a vynikajícího nakladatelského editora Marka Staška, vznikla v první polovině osmdesátých let – a přitom dodnes nebyla řádně vydána.
Knižní debut textaře, zpěváka, kytaristy a performer Dominika Zezuly, bohatě ilustrovaný kresbami Barbory Ivánové dává tušit, že jeho autor umí s textem pracovat.
Sbírka poezie Víta Kremličky odráží jeho citlivé vnímání mýtického světa přírodních národů, v obecné rovině pak textem prolíná fenomén tance, zpěvu, veselí a žalu, dotkne se i témat víry v Boha a smrti.
Básnická sbírka Petra Krále zkoumá skutečnost – a současný svět – zvenku i zevnitř, otírá se o ni perfidním popěvkem a vniká do ní drzou obraznou sondou, sleduje ji v nočním ztišení i v ranním zjitření, těží z ní hned mnohastránkovou skladbu...
Knížka plná humoru obsahuje výběr limericků, které překvapí nečekanými pointami a rozveselí čtenáře každého věku. Knížku doprovázejí ilustrace plné barev i nápadů Jany Štěpánové.
Kniha pro všechny, kteří mají rádi filmové fantazie Tima Burtona. Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a podivuhodných postaviček trudného vzezření i údělu. Všechny bytosti zpodobňují Burtonovy ilustrace.
V Kanadě žijící český básník Ivan Schneedorfer má vzácný dar mluvit nově o nejprostších věcech života a smrti, jeho básně jsou objevné a osobní a přitom se jako málokteré týkají i ostatních.
Existenciální, skeptická, uměřená a prostá poezie Jiřího Kárneta, psaná převážně v exilu na sklonku 40. let a počátkem let 50., zobrazuje dobovou vykořeněnost a vydanost člověka, který se, Bohem opuštěný, stává "nevěrnou napodobeninou sebe sama".
Básnická sbírka. Pavel Ambrož, přáteli zvaný - i před sebou samým nekompromisně - Homér (1964-2011), básník jasného a dobrodružně villonovského přesvědčení, gellnerovského vtipu a nadhledu.
Autor se intenzivně věnoval psaní klasických haiku. S německým znalcem pečlivě hlídal přesnou formu a výsledkem jsou básně, které můžeme nazvat "šumavskými haiku".
Milan Balabán je znám jako náš přední znalec Starého zákona, hebraista, evangelický teolog, esejista, překladatel starozákonní Písně písní. Důležitou součástí jeho ohledávání světa je však také poezie, kterou píše po celý svůj život.
Tato sbírka je v kontextu současné české poezie pozoruhodným dílem hned z několika důvodů. Předně díky její schopnosti nastolit otázku po podobě spirituálního typu lyriky, který by byl adekvátní vůči současnému stavu kultury.
Ryl jsem pak zleva doprava, jako bych psal. Zdeněk Volf píše, jako by ryl – vrostlý do krajiny, do času, do paměti, která zpřítomňuje naše mrtvé, konfrontuje nás se sebou samými kdysi, v jiném světle, s jinými nadějemi, postuláty, sny.
