Existenciální, skeptická, uměřená a prostá poezie Jiřího Kárneta, psaná převážně v exilu na sklonku 40. let a počátkem let 50., zobrazuje dobovou vykořeněnost a vydanost člověka, který se, Bohem opuštěný, stává "nevěrnou napodobeninou sebe sama".
Básnická sbírka. Pavel Ambrož, přáteli zvaný - i před sebou samým nekompromisně - Homér (1964-2011), básník jasného a dobrodružně villonovského přesvědčení, gellnerovského vtipu a nadhledu.
Autor se intenzivně věnoval psaní klasických haiku. S německým znalcem pečlivě hlídal přesnou formu a výsledkem jsou básně, které můžeme nazvat "šumavskými haiku".
Milan Balabán je znám jako náš přední znalec Starého zákona, hebraista, evangelický teolog, esejista, překladatel starozákonní Písně písní. Důležitou součástí jeho ohledávání světa je však také poezie, kterou píše po celý svůj život.
Ryl jsem pak zleva doprava, jako bych psal. Zdeněk Volf píše, jako by ryl – vrostlý do krajiny, do času, do paměti, která zpřítomňuje naše mrtvé, konfrontuje nás se sebou samými kdysi, v jiném světle, s jinými nadějemi, postuláty, sny.
Výbor z poezie přední české básnířky Jany Štroblové sleduje mimořádně dlouhou autorčinu cestu od prvotiny Protěž vydané ještě za studií, a to v roce 1958, až ke sbírce Měsíc tak pošetile modrý z roku 2021.
Básnická sbírka Život jako píseň je vnitřním obrazem autorky, která pozvolna a v netradičním stylu odhaluje skryté i viditelné stránky člověka a jeho duše, ale také otevírá otázky života a smrti, lásky, nejistoty, vděčnosti, radosti i smutku.
Básnická sbírka Anny Markowitzové je poctou významnému českému výtvarníkovi ruského původu Viktoru Pivovarovovi a jeho dílu. Básně jsou doprovázeny jeho ilustracemi.
Silná autobiografická výpověď Romana Szpuka, básníka, meteorologa, jednoho ze samotářů z knihy Raději zešílet v divočině. Soubor veršů ze třinácti plodných let doprovází autor téměř 40 ilustracemi malovanými přírodním uhlem.
Ještě se musíme naučit milovat ticho a tmu je třetí řadovou sbírkou libereckého básníka Jana Vozky, autora, který se snaží jít za samotný příběh, je to vyprávění o nás, ale už jakoby bez nás.
Tento výbor z básnického díla Milana Vrabce (1958–1979) obsahuje zhruba třetinu rozsahu jeho literární pozůstalosti. Jde také o vůbec první knižní vydání díla tohoto autora, jenž za svého krátkého života vydal jen něco málo v samizdatu.
Hudebník David Stypka publikoval v období od února 2019 do listopadu 2020 na Instagramu básně, jimiž reagoval, obvykle s ilustrací nebo fotografií, na různé okamžiky a vytvářel jakýsi deník ve formě postřehů, komentářů, pocitů.
Poezie Karla Miloty je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu.
