Když v zapadlém koutě Menšího Města pražského najdou zavražděnou nevěstku Rosálii, nikdo netuší, že stejně skončí další mladé dívky. Neznámý vrah si nevybírá. Zabíjí nevěstky, ale i počestné měšťanské dcerky nebo dokonce šlechtičny.
V lednu 1378 se císař Karel IV. setkává se svým synovcem, francouzským králem Karlem V., při tajném jednání v malém hradu uprostřed lesů. Toho se rozhodnou využít spiklenci, kteří chtějí oba panovníky zavraždit...
Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství.
Skutečnými hrdiny románu jsou, tak jako v předchozí knize Rytíři z Vřesova, příslušníci dvou zemanských rodů: Beneš a Čeněk z Vřesova, Lothar Katzinger z Olšové a jeho starší bratr Wolfram.
Koncem roku 1370 náhle umírá v Avignonu papež Urban V. a na jaře následujícího roku na Karlštejně těžce onemocní císař Karel IV. Jeho nejbližší už mají vážné obavy o jeho život.
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny.
Bratr Zdislav, někdejší templář, nyní člen řádu johanitů, se zabydlel v Uhříněvsi a právě se usilovně zabývá jejími opravami, když jej osloví rychtář blízkého města Kostelce nad Černými lesy.
Mocný jihočeský velmož Oldřich z Hradce se soukromě obrátí na královského prokurátora a správce severních Čech Oldřicha z Chlumu s prosbou o pomoc. Na jeho panství se totiž začaly dít věci, které jsou nejen proti lidskému rozumu, ale i proti víře.
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.