This book explores gaps in communication, the boundaries of photography and language, and their interconnection in light of the fact that image and language are often complementary.
Fotografie jako bytostně hraniční fenomén osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, pravdy a fikce, dokumentu a monumentu, informace a věci.
Kniha vypráví především o osudech celé dlouhé řady vesměs významných českých umělců i umělkyň, jejichž osudy film, televize či umění vůbec zásadním způsobem poznamenaly.
Kniha představuje světově proslulá fotografická díla české avantgardy 20. let minulého století v kontrastu s tvorbou nejoriginálnějších současných českých a v Česku žijících slovenských autorů z konce minulého století.
Ojedinělá publikace se zabývá historií českého loutkářství, které bylo jako svého druhu unikát v nedávné době zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky.
