Vývoj fyziky od Archimedovy páky až po největší moderní urychlovače představuje dlouhý historický proces poznávání přírody, odhalování jejích zákonů a vnitřních souvislostí a jejich využití k usnadnění práce a života lidí.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.
Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
Známý francouzský historik na základě bohatého souboru středověkých pramenů ve své práci zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa.
První díl třídílného projektu poskytuje základní fakta a údaje o složení, organizaci, výzbroji a výstroji ozbrojených sil Rakouska-Uherska v předvečer 1. světové války, ale i o prožitcích české společnosti na počátku tohoto konfliktu.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
