Výbor z básnické tvorby významného ukrajinského básníka a prozaika lemkovského původu Bohdana Ihora Antonyče (1909–1937) vycházející při příležitosti 100. výročí jeho narození.
Po básnické prvotině Nucený výsek (2003) a prozaickém debutu Und (2005) vychází sbírka širokoúhlých, narativních básní, v nichž Rychlý člověk v návalu siderodromofilie zpytuje svůj pocit domova ve vlaku do Říma.
Dlouhé, ale i krátké básně jsou jakýmisi situačními scénáři: lyrický subjekt tyto situace „jen“ vidí a slyší a svou dikcí je destiluje do významů univerzálních.
