Konvergence všech tří částí básnické sbírky „Duše, Krajina, Lidé“ je naplněna časem, který nelze nikdy popřít, protože imaginace slov a příběhů nacházejí svou živnou půdu právě v jeho nesčetných proměnách.
Souborná edice pěti sbírek lyriky, které vznikaly v letech 1999 až 2012, představuje obrat od rozměrnějších elegií a poém z období totality, jež autor shrnul v souboru Poesie Z.
Po úspěšné prvotině Chutě (2019) autorova druhá básnická sbírka,
tentokráte o tom, co jsme všichni nedávno zažili a s čím se budeme
muset ještě dlouho vyrovnávat.
Dobrodružství! Při tom slovu se nám vybaví daleké cesty do cizokrajných končin, Afrika, šelmy. Naopak kdo sedí doma, je pro nás pecivál. Nenechme se ovšem mýlit, i doma lze zažít neskutečná dobrodružství – jenom je třeba umět se dívat.
Silná autobiografická výpověď Romana Szpuka, básníka, meteorologa, jednoho ze samotářů z knihy Raději zešílet v divočině. Soubor veršů ze třinácti plodných let doprovází autor téměř 40 ilustracemi malovanými přírodním uhlem.
Tento výbor z básnického díla Milana Vrabce (1958–1979) obsahuje zhruba třetinu rozsahu jeho literární pozůstalosti. Jde také o vůbec první knižní vydání díla tohoto autora, jenž za svého krátkého života vydal jen něco málo v samizdatu.
Knížku napsal čtenářům pro radost český autor píšící pod pseudonymem Děda Kamil. Najdete zde úsměvné verše, textíky a ilustrace, které autor věnuje jak návštěvníkům českých a moravských hospod, tak i účastníkům veselých domácích setkávání.
Poezie Karla Miloty je jedním z nejpodivuhodnějších básnických labyrintů, které u nás najdeme. Milota není básníkem pro každého. Jeho poezie není snadno dostupná: klade značný odpor jak rozumu, tak citu.
Básnická sbírka plná emocí o bezmoci, strachu a tlaku společnosti. Doplněna texty zachycujícími pocity v depresivních fázích a suicidních etapách na oddělení psychiatrie.
NEJLEPŠÍ ČESKÁ SLAM POETRY 2020 je od počátku kolektivním dílem v nejlepším slova smyslu. Podobně, jako to funguje mezi autory slam poetry: komunita je pro ně stejně důležitá jako umělecká díla a scéna, které vytváří.
Je vůbec možné, aby druhá sbírka veršů brněnského flanéra, doktora zemědělství a universitního environmentalisty Zbyňka Ulčáka (*1966) byla ještě cyničtější a ironičtější, než první sbírka Život je černý i bílý?
