Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.
Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem.
Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.
Po více letech autor dokončil knihu, v níž se částečně vrací k námětům své první knihy
Bylo to jinak z roku 2008. Rozebírá je podrobněji a s přihlédnutím k výsledkům nových
výzkumů.
Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam.
Prostřednictvím dobové korespondence, úředního materiálu i četných vzpomínek a pamětí ukazuje autorka, že za Stalinem stála skupina věrných, kteří tvořili nebývale efektivní tým až do Stalinovy smrti v roce 1953.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Rozsáhlá reprezentativní publikace seznaznamuje čtenáře s mincovnictvím významného českého šlechtického rodu Šliků od 17. století až do roku 1767, kdy byla ve pražské mincovně vyražena poslední šlikovská mince.