Autor Miloš Schmiedberger, fotograf a také Krampolův manažer, sestavuje obrazové a tiskové leporelo, ve kterém se pokouší zmapovat pestrý Krampolův život.
Fakta, vyšetřování, policejní a soudní protokoly, fotografie. Kniha se zabývá tzv. národním soudem z léta roku 1872, kdy byl spisovatel a libretista Prodané nevěsty Karel Sabina odhalen jako konfident pražského policejního ředitelství.
Autobiografické vzpomínky Berta Hordena na 130 bojových letů. Popisuje jen ty plné akce, rutinní bez jakýchkoliv příhod vypustil. Uvádí pouze své vlastní zážitky. Ostatní piloti 239. křídla zažili obdobná dobrodružství jako on.
Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.
Druhý díl Fenomenologických spisů zahrnuje texty, které Jan Patočka uveřejnil doma či v zahraničí po roce 1949. Svazek obsahuje pozdní autorovu fenomenologickou tvorbu a představuje ústřední část celých Sebraných spisů.
Přední ruský teatrolog a znalec Bulgakovova díla Anatolij Smeljanskij ve své knize zpřístupňuje čtenářům vzácné dokumenty z archivu Moskevského uměleckého divadla.
Názory a vzpomínky šestadvaceti členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) jsou v knize doplněny mnoha fotografiemi a dokumenty. Příloha: CD – Informace o Chartě 77 (Infoch) 1978-1992.
Eva Weissweilerová zachycuje i to, co Freud sám nazýval „rodinným románem“, například psychoanalytikovu fanatickou nenávist k pěti sestrám jako možný kořen jeho podivného názoru, že ženy na rozdíl od mužů nemají žádné „nad-já“.
Chilský historik se ve své knize snaží vytvořit životopisný portrét generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek. Věnuje se represivní povaze režimu, ale také budování nové ekonomické struktury pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů.
Soubor vzpomínek a příběhů pražského rodáka žijícího v Kanadě. Životní vzpomínky (předválečný život za první republiky, holokaust, emigrace) doplňují příběhy z autorovy lékařské praxe.
Dvanáctiletá židovská dívka z Plzně si psala deník od prázdnin 1941 do ledna 1942 - do odjezdu transportu plzeňských Židů do Terezína, z něhož se nikdo z rodiny nevrátil.
Pavel Jurkovič zasvětil svoji další knížku vzpomínkám na různé pedagogické cesty, jimiž se ubíral a především na výchovu hudební, které se v životě věnoval.
V autobiografické koláži se kultovní, u nás dobře známý autor ohlíží za lety své spisovatelské kariéry, za svými kolegy z literární branže, za žijícími i zesnulými přáteli. To vše koření svým typickým černým humorem.