Autobiografický román starší
sestry dvou slavných bratrů – Isaaca
Bashevise a Israela Joshuy Singerových –
vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později
byla autorčiným synem přeložena do
angličtiny.
V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století.
Devadesátá léta dvacátého století představovala u nás a ve východnější Evropě jakési „jaro národů“, jako když na pahýl ořezaná vrba znovu obrazí. Autor je rád, že si tohoto závratného období dosyta užil po opětovném návratu z exilu do Čech.
Dopisy z Králova archivu vypovídají nejen o surrealismu šedesátých let, ale také o přátelství dvou pozoruhodných mužů. U Šebka ještě víc než u Krále splývá příběh, který svému okolí předváděl, s dílem.
Při pátrání v knihovnách i archivech a během badatelských cest do Prahy či Izraele nalézal Kafkův životopisec Reiner Stach nečekané poklady: nesrovnalosti v rukopisech, dosud nezveřejněné fotografie a úryvky z dopisů i svědectví Kafkových současníků.
Váchalův Krvavý román není jen legrace a mystifikace, alébrž veleprecisně komponované dílo, otvírájící téměř každým slovem, každou narážkou a každou zdánlivou chybou dvéře do nesčetných komnat, sálův a pokojíků.
Obsáhlý Novákův životopis mapuje ve čtyřech oddílech Kunderovo rodinné zázemí, autorovy básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu.
