Vyrazit na víkend nebo na pár dnů do lesa, spát pod širákem, vařit si čaj ze smrkového chvojí, sbírat houby, zírat do ohně… kdo z nás to nemá rád? Les, a příroda vůbec, jsou nejlepší učitelé, jak ví každý zálesák, skaut, tramp i snílek.
Ahoj. Já jsem Eliška a je mi sedm let. Jo a tohle je moje mladší sestřička Anička. Maminka říká, že si musím s Aničkou hrát, protože je mladší, což je někdy děsná otrava. Ale musím se přiznat – občas má Anička opravdu dobré nápady.
Štěpán je neobyčejně zvídavý kluk. Všechno ho zajímá, všemu chce přijít na kloub. Jakmile je v jeho dosahu nějaký přístroj, hned zkoumá, jak funguje a jak by se ho dalo využít. Na otázku, čím by chtěl být, bez váhání odpoví: „Budu vynálezcem!“
Zajíček měl už dávno spát. Ale zatím měl pořád oči otevřené a držel se tatínkových dlouhých uší. „Hádej, jak tě mám rád,“ pošeptal mu. „Tak schválně!“ usmál se zajíc... Představte si, že máte někoho rádi – moc a moc rádi! – a chcete mu to říct.
Ivar Ekeland napsal veselý příběh o Hotelu Nekonečno a jeho hostech, Číslech. Příběh, který je doplněn půvabnými obrázky Johna O'Briena, velmi přístupným způsobem vysvětluje pojem nekonečna a potěší bez ohledu na věk všechny, které zajímá matematika.
