Druhý díl čtvrtého svazku osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české, který mapuje období 1310-1402. Je věnován především kulturním dějinám tohoto období.
Strhující příběh na pozadí neúprosných dějin.
Někteří příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli komunistickému režimu a pomáhali lidem přejít hranice z Československa na Západ: převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie.
Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě.
Kniha v jednotlivých kapitolách popisuj dějiny šumavského městečka Velhartice od raného středověku až do roku 1989. Zvláštní kapitoly jsou věnovány zdejšímu hradu a jeho architektuře, stavebnímu vývoji města, řemeslům a cechům, školství, ...
Válečný příběh mladého chlapce, původem z Roštína, vesnice v podhůří Chřibů, který se po útěku z pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil v bojích jako řádný člen partyzánského oddílu Olga.
Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
Kniha nabízí neotřelý a zneklidňující pohled na zemi v područí charismatického vůdce. Autor sleduje vývoj fašismu od samých počátků až po jeho dopad na současnost a zkoumá, proč se toto hnutí těšilo takové podpoře většiny obyvatel Itálie.
O politickém díle několika francouzských spisovatelů. Jsou to Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) ...
Dne 15. března 1938 oslavovali Vídeňané po anšlusu Rakouska na náměstí Hrdinů Adolfa Hitlera. Po válce se Rakousku podařilo stylizovat se jako „první oběť Hitlerovy dobyvačné politiky“ a nacionální socialismus představit jako čistě „německý“ problém.
Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.
Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání.
Ústřední postavou monografie je prvorepublikový kameraman-dokumentarista Čeněk Zahradníček (1900-1989) - jeden z hlavních tvůrčích duchů Českosl. filmovového týdeníku Aktualita.
