Etty Hillesumová vyvolává od osmdesátých let, kdy byl vydán její deník, takový zájem
a pozornost, že ji lze považovat za jednu z předních duchovních postav, jež oslovují
dnešní hledače Boha.
Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do „psychologie znázorňování“.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Pátý díl edice Umění ve veřejném prostoru se zabývá veřejnou plastikou ve Františkových Lázních. Celá úvodní kapitola je věnována tzv. Františkovi, symbolu města, a popisuje jeho komplikovanou historii a legendu, která se k němu váže.
Autoři vás už podruhé společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
