Báseň v próze básníka a textaře, saxofonisty skupiny Plastic People of the Universe. Sepsáno jedné noci roku 1981 v šíleném období probíhající akce Asanace, po brutálním výslechu a následném pokusu o uklidnění se rumem.
Autor je přímo zosobněním pojmu poeta doctus, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Protože je utvářen nejen rozsáhlým vzděláním, ale i vytříbenou invenčností.
Básně ve sbírce Někoho mi připomínáš, označené rokem vzniku, jsou dosud nepublikované. Narazil jsem na ně náhodou ve svých rukopisech. Setkal jsem se tak sám se sebou, asi o třicet let mladším. A připadá mi, že si celkem rozumíme.
Sbírka písňových textů, básní a deníkových záznamů Leonarda Cohena nazvaná Plamen sice vyšla až po autorově smrti, na jejím uspořádání se však velký kanadský písničkář a básník výrazně podílel.
V. V. Majakovskij, autor glorifikovaný i zatracovaný, protežovaný i takřka pozapomenutý: pod nánosy ideologického balastu a předsudků se nachází jeden z nejoriginálnějších světových básníků, jehož tvorba vždy budila pozornost a často i vášně.
