Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Když se svět mění tak rychle, že mu přestanete rozumět, nemá smysl snažit se udržet prst na tepu doby. Můžete se ji ale pokusit chytit pěkně pod krkem.
Je čas jít spát, ale našim malým se ještě nechce... jak neobvyklé. My rodiče to známe všichni. Pojďme tedy ještě poslední minuty společného dne strávit s knížkou pro nejmenší o tom, že i zvířátka už jdou spinkat.
Sbírka Liber sine nomine je dílem dnes již renomovaného básníka, který vstoupil do literatury časopiseckým debutem v roce 1957 a dvě své rané sbírky uveřejnil ještě v šedesátých létech minulého století.
Druhá sbírka Kláry Goldstein (nar. 1988) Milíře patří k těm výjimečným. V jejích verších jsme svědky prolínání existenciálního s intimním, privátního s angažovaným. Sbírka se vyznačuje originální metaforikou a naléhavostí sdělení.
Jako návštěvník jsem při mnohých cestách pobýval v Paříži dny, týdny, nejvýše měsíce. Moje svědectví je proto samozřejmě úsečné, neúplné, náhodné, osobní.
