Může se člověk o Bohu bavit jako o všem ostatním? Je možné napřed mluvit o výsledcích Ligy mistrů, pak o Bohu a nakonec o předpovědi počasí? Brilantně napsaná „evangelizační anti-pomůcka“ .
Setkání s Ježíšem od kořenů proměňuje život člověka a uzdravuje jej v jeho smutku a depresích. Autor se postupně zabývá lidskými vztahy – se sebou, s druhými, s Bohem –, našimi nemocemi, nenávistí, ...
Kniha emeritního profesora blízkovýchodních studií na Princetonské univerzitě vypráví příběh islámského Středního východu, který se po několik staletí nacházel v popředí světové civilizace.
Šrí Siddharáméšvar v této knize jednoduchým a přímým stylem vysvětluje poznání našeho skutečného Já v tradici advaita védánty (nedvojné védánty). Mluví snadno srozumitelným jazykem a k dokreslení používá příklady z běžného života.
Možnosti a melodie patří k nejzralejším textům otce Jeronýma, mnicha z kláštera Sept-Fons, který v tomto krátkém pojednání o Boží lásce předkládá syntézu celého svého života.
S Pokladnicí Dharmy bereme do rukou dnes již klasické dílo novodobé buddhistické literatury a skutečný klenot, který by žádný čtenář s vážným zájmem o cestu nejen tibetského buddhismu neměl přehlédnout.
Zatímco v první části této knihy se autorka Symbolismu lidského těla zabývá přítomností andělů v židovsko-křesťanské tradici, Pierre-Yves Albrecht zkoumá význam andělů od starověké Persie až po súfijský islám.
Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.
Stěžejní dílo české hagiografické literatury, veršovaná legenda Život svaté Kateřiny, datovaná do třetí čtvrtiny čtrnáctého století. Reeditovaný svazek umožňuje dnešnímu čtenáři vnímat půvabný příběh duchovní lásky v původním staročeském znění.
Kniha povídek z let 1986–2015 je pokusem o vytvoření jakési „holografické mandaly“, jejímž ústředním bodem jsou tři základní otázky: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam jdeme? Kdokoliv se jimi upřímně zabývá, dojde k Sókratovu Vím, že nic nevím.
Kniha Marie Zimmermannové je věnována odbornému dílu Josefa Hronka (1890-1954), řádného profesora katechetiky a pedagogiky na Římskokatolické cyrilometodějské fakultě v Praze.