„Nejsem bezradná a zoufalá – nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí.“ I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými.
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat.
Dílo sleduje, jak k nám německá příjmení pronikala v několika vlnách kolonizace a během dosídlování opuštěných českých území po třicetileté válce. Všímá si toho, jak se tato jména měnila a přizpůsobovala českému jazykovému prostředí.
Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou.
Svatohavelské příběhy zachycují ve formě stručných zpráv dějiny kláštera St. Gallen v dnešním Švýcarsku s občasnými exkurzy do širšího regionu. První část zahrnuje období 9. století, které zachytil analista Ratpert.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
V roce 1120/1121 založil Norbert z Xantenu v Prémontré první společenství premonstrátů a položil tím základní kámen řádu, který se později stal jedním z nejvýznamnějších a největších římsko-katolických kanovnických řádů.
Publikace se věnuje osobnosti komunistického novináře Julia Fučíka a především jeho Reportáži, psané na oprátce. Publikace seznamuje čtenáře také s okolnostmi vzniku i proměnami fučíkovského kultu a rolemi jeho jednotlivých aktérů.
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.
V knize Stručné německé dějiny předkládá autor průřez dvěma tisíci let dějin Germánů a Němců. Na nevelké ploše se mu podařilo vyhmátnout klíčové momenty německých, resp. germánských dějin.
Jak se sokolské hnutí stalo téměř neodstranitelnou součástí české kultury? Jak prostupovalo jejími sférami? Jaký vliv mělo na utváření kolektivní národní identity? To jsou základní otázky, kterými se zabývá publikace Tělo v pohybu.
Autor zpřístupňuje kdysi tajné a donedávna zatajované příběhy, jež přístupnou, čtivou a názornou formou odhalují zatajované a překrucované stránky dějin Ukrajiny 20. století.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Autorka zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy.
