Vztahy světa a Ruska se datují od středověku. Více jak tisíc let jsou diplomacie,
válčení, politika, obchod i obyčejné lidské vazby doprovázeny jazykovou komunikací, učením se jazyka a tím i soustavným poznáváním a vzájemným obohacováním.
„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize.
V posledních desetiletích se tvář diktatury změnila. Nová generace dobře oblečených a mediálně zdatných mocipánů přetváří autoritářskou vládu pro éru globálních vztahů.
Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní.
Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.