Reinhard kardinál Marx, arcibiskup mnichovský a freisinský, se v novém, provokativním textu Církev přežívá zamýšlí nad situací katolické církve v dnešní době a zasazuje se o její pokrokové proměny.
Jakým jazykem lze dnes mluvit o křesťanské víře? Tak zní otázka, kterou autorka klade známému křesťanskému autorovi C. S. Lewisovi, jehož dílo se i po letech těší velké popularitě u lidí bez ohledu na vyznání.
Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Výběr textů je zúžen na kázání v českém jazyce, obsahuje promluvy z postily Račínovy, Nitschovy, Axlarovy, Bilovského, Veselého, Damascena Marka, Kelského, Koniášovy, Pellischottiho, Táborského a Fabritiovy.
Kongregace Nejsvětějšího vykupitele, redemptoristé, mají v našich zemích to štěstí, že jsou relativně mladou řeholí, v zaalpském prostoru se etablovali až v 19. století. Takže se nestali jako jezuité symbolem „temných časů“ protireformace.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Autor na základě detailní práce s prameny, z nichž ty nejdůležitější zpřístupňuje čtenářům v komentovaném českém překladu, nastiňuje vývoj katarské náboženské kultury a zabývá se i jednotlivými katarskými rituály.
