Pavel Sztwiertnia se narodil v Třinci roku 1949. V r. 1973 absolvoval lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Pracoval jako lesník v Beskydech, Jeseníkách a ve Žďárských vrších v době, kdy v tamních honitbách byl ještě dostatek jelení zvěře.
Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
Tato kniha je návodem, jak se dívat v místech, kde jsme toho ještě nedávno mnoho neviděli. Je chválou nenápadně sloužících žul a oslavou obyčejných krajin.
Publikace vykresluje obraz ženy na Plzeňsku v druhé polovině 19. a prvním desetiletí 20. století. Autorka analyzuje postavení žen, jejich vzdělání, povolání či účast na společenském dění.
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech.
Opravdový chrám přírody, největší oáza zeleně uprostřed Evropy, romantika i nostalgie, dramatické příběhy a záhady – je těžké vystihnout charakteristiku Šumavy, pohoří, ke kterému se musíme pořád vracet.
Druhé setkání s čerty, hejkaly, hastrmany, čarodějnicemi a dalšími strašidelnými a záhadnými bytostmi z Polenska navazuje na knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí.
Na Vysočině kdysi bývali domovem hlavně hastrmani a hejkalové, ale i divoženky, polednice a čarodějnice, občas mezi lidi zavítal čert. Jan Prchal shromáždil z archivů, muzejních sbírek i soukromých knihoven stovky příběhů.
Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech.
