Příspěvek k historiografické problematice, zabývající se otázkou "ohlasů" Francouzské revoluce v českém a moravském prostředí, k otázce recepce revolučních myšlenek a ideálů.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Chcete-li se dozvědět něco zajímavého, otevřete tuto knihu. Dozvíte se o pozoruhodných zvláštnostech, které z bohatých análů Prahy vyhledali historici kultury a na které upozornili umělci a básnící.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Úsilí reinterpretovat polskou politickou strukturu je opřeno zejména o analýzu šlechtického parlamentarismu za vasovské éry, jehož fungování autor ztotožňuje s ideovým dědictvím aristotelské republikánské teorie a modelem monarchia mixta.
Autorka zkoumá právní a hospodářské postavení měšťanek, jejich materiální zabezpečení či proměnlivé pozice v rámci měšťanské rodiny. Podnětným způsobem se zamýšlí i nad jednotlivými fázemi ženského života.
Autor byl v roce 1944 deportován do Osvětimi. Díky své lékařské odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Po válce vydal své svědectví - šokující a naléhavý deník.
