Cílem ročenky české architektury (aktuálně jde o osmnáctý svazek ediční řady) je pravidelně podávat zprávu o současné situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet inspiraci a podněty k veřejné diskusi.
Kniha Deset hvězd seznamuje čtenáře s projektem Revitalizace židovských památek v ČR, díky kterému se podařilo zachránit a zrekonstruovat patnáct významných historických budov v deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.
Město na řece Loučné má mnoho tváří. Je historická, ale i moderní. Význam Litomyšle byl ještě umocněn 1. prosince 1999, kdy byl zdejši zámek spolu s okolím na „zámeckém návrší“ zapsán do Seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Praha je krásná, stověžatá, kulturní… Ale také úrodná. A požitkářská. Byla taková v minulosti, tedy v těch šťastnějších časech, a je i dnes. Svědčí o tom i obnovené pražské vinice.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.
Kniha Praha Václava Havla. Průvodce
po stavbách spojených s životem dramatika,
disidenta a prezidenta přibližuje stavby
naší metropole, které jsou spojeny s osudy
této mimořádné osobnosti.
Města se stala opakem toho, čím byla dříve. Jsou výrazem společenské atomizace a ztráty smyslu pro místo jako způsob osvojení prostoru. Důvody těchto změn jsou tak komplexní, že je obtížné, byť ne nemožné je popsat.
Kniha o malém klenotu mezi českými městy. Plasy jsou přirozenou učebnicí architektury a současně ukázkou, jak odkaz minulosti ctít a pečovat o něj, monumentální historické stavby se zde snoubí s krásou místní přírody.
Autoři oblíbené série Praha moderní přináší knihu o pražské architektuře druhé poloviny 19. století. Uprostřed zdánlivě neochvějně panujících stylů – klasicismu, romantismu a historismu – se hlásí o slovo nový umělecký výraz – secese.
Velkorysý projekt podrobné uměleckohistorické topografie Prahy, jehož první díl – Staré Město pražské a Josefov – vyšel v roce 1996 a v dalších letech následovaly publikace pojednávající o dalších historických městech pražských.
Budeme-li v Česku hledat místo s nejvyšší koncentrací kvalitní současné architektury na jednoho obyvatele, prvenství si překvapivě odnese Alenina Lhota na Táborsku.
Zahrada je část přírody — krajiny —, upravená člověkem pro jeho blaho a užitek jeho blízkých. Je vymezená nejen prostorově, ale i duchovně, geniem loci. V zahradách, které se blíží té rajské, je dána volnost stromům, místo květinám, ...
Kniha dokumentuje dvouletý projekt probíhající ve Žďáře nad Sázavou s názvem Živé proStory, během kterého ve městě proběhly soutěže, přednášky, workshopy pro studenty architektury, ale i další akce a aktivity zapojující laickou i odbornou veřejnost.
Kniha Petra Vorlíka
sleduje na příkladech více než stovky
proslulých i méně známých staveb nebo
utopických projektů příběh skromného
českého mrakodrapu.
Speciální vydání časopisu Xantypa DOMY S PŘÍBĚHEM představuje čtenářům domy se zajímavou minulostí, do kterých se otiskla osobnost jejich obyvatel a jež mají svůj genius loci.
Publikace Slavné stavby Jindřicha Freiwalda autorů Jakuba a Venduly Potůčkových představuje čtenáři část z bohaté tvorby hronovského rodáka Jindřicha Freiwalda, žáka legendárního Jana Kotěry.