Wolkerova sbírka je prototypem tzv. poezie prostých věcí, patrný vliv vitalismu a naivismu. Přináší chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonii, zlidštění a zdůvěrnění.
Povídková kniha o lidském hledání, nalézání a ztrácení - životě, lásce a smrti. Jazyk knihy se pohybuje napříč žánry i když několik povídek se zabydlelo v žánru fantasy. Jedna z nich byla kdysi s poměrně velkým úspěchem publikována v časopise Ikarie.
Po antologiích Zapadlo slunce za dnem, který nebyl a Píseň o nosu přichází Quodlibet — další barevná mozaika básnických i prozaických textů „zapadlých“ autorů.
Jiří Dědeček sáhl ke klasické básnické formě, aby ve vší vážnosti, u něj dosud vzácné, dal zaznít působivé české poezii mimořádné jazykové čistoty a kultivovanosti.