Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Sborník je již druhou publikací v řadě Monastica Historia a zaměřuje se na řádovou historiografii. Čtyři tematické okruhy se dotýkají různých aspektů řádové historiografie od její identifikační a komemorační funkce až po její přínos.
Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.
Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.
Edice pramenů dokládajících svěcení duchovních církve podjednou v uvedeném období zahrnuje dvě části pramenů. První, registra zvaná Libri formatarum, obsahuje záznamy o svěceních při římské kurii.
Rukopisná sbírka moravského folkloru, kterou pod názvem „Obyčeje a zpěvy lidu moravského“ sestavil Josef Čapka Drahlovský (1847–1926), ředitel kůru a hudební skladatel, vznikla u příležitosti konání národopisné výstavy v Přerově roku 1893.
Edice nedokončeného rukopisu "Karl Friedrich Kühn Verzeichnis der Kunstgeschichtlichen und Historischen Denkmale im Landkreis Friedland" je další publikací z ediční řady písemných pramenů, historických soupisů památek a nevydaných rukopisů.
