Nejprodávanější tituly v roce 2022
historické prameny a historiografie

Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.

Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.

Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů.

Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.

Edice pramenů dokládajících svěcení duchovních církve podjednou v uvedeném období zahrnuje dvě části pramenů. První, registra zvaná Libri formatarum, obsahuje záznamy o svěceních při římské kurii.

Edice nedokončeného rukopisu "Karl Friedrich Kühn Verzeichnis der Kunstgeschichtlichen und Historischen Denkmale im Landkreis Friedland" je další publikací z ediční řady písemných pramenů, historických soupisů památek a nevydaných rukopisů.

Časopis profiluje historickou geografii jako obor se širokým spektrem témat, metod a pramenů. Sleduje nové náměty a perspektivy historickogeografického výzkumu i rozpracované projekty historické geografie.

Studie mapuje vývoj státního úřednictva od reforem provedených v polovině 18.století a to s hlavním důrazem na zahraniční službu monarchie.

Obsahem tohoto svazku je regestář zápisů o přijímání nových měšťanů, respektive o udělení a přijetí měšťanského práva, které jsou obsaženy v nejstarších knihách měšťanských práv Nového Města pražského.

Publikace renomovaných autorů přináší zcela ojedinělý, nový a zajímavý pohled na české památky. Autoři se zaměřili na geologické podmínky vzniku hradů, zámků, tvrzí, klášterů a podobných staveb.