Kniha obsahuje výběr z otázek a odpovědí, které zazněly během přednášek a kurzů buddhismu Diamantové cesty vedených lamou Olem Nydahlem v České republice v letech 1994–2009.
Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept.
Spis vydaný poprvé v roce 1758 vzbudil velký ohlas a přispěl k definitivnímu rozchodu Rousseaua s osvícenci, jejichž odpůrci pak dílo často využívali v polemické argumentaci.
V pokračování Hovorů autor rozvíjí svůj pohled do oblastí, kterými procházíme v přípravě na náš pozemský život a v nichž jsou koncipovány nejen všechny naše skutky, ale i záznamy jevů a událostí, které jsou pro nás coby lidské bytosti určující.
Tato kniha je věnována filosofii G. W. F. Hegela, nejdůležitějšího představitele německého idealismu, a vychází u příležitosti dvoustého výročí vydání Hegelova nejvýznamnějšího díla, Fenomenologie ducha.
Publikace obsahuje autobiografii významného českého filosofa Augustina Smetany (1814–1851), dosud nepublikované Smetanovy poznámky k německé filosofii klasického období (od Kanta po Hegela a Herbarta) a ukázky ze Smetanovy korespondence.
Kniha vysvětluje, že všechny síly působící ve stvoření ve svém konečném důsledku slouží všezahrnující Božské Prozřetelnosti. Bůh je Láska sama, a proto je primárním cílem Božské Prozřetelnosti naše věčné štěstí.
Kniha profesora Milana Nakonečného představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.
Kniha obsahuje jednak nové vydání studie Znak a bytí z roku 1994, ve které se autor zamýšlí nad filosofií J. Derridy, a jednak dosud nepublikovanou studii zabývající se Derridovou kritikou Husserlova pojetí časovosti.
Po teoretické studii, v níž se autor zaměřil na výklad života a díla předsokratovského filosofa Empedoklea (Praha 2002), přináší druhý svazek edici všech řeckých zlomků a svědectví, kterou provází paralelní český překlad.
Klasické dílo německého filosofa obhajuje myšlenku, že náš svět je nejlepší ze všech možných světů, proti mínění P. Bayla a jiných, že existence zla na světě je neslučitelná s pojmem Boží dobroty.