Kniha je fascinující koláží z dějin psychiatrie, psychologie a lékařské každodennosti, stejně jako sondou do života Paříže přelomu 19. a 20. století. Pojednává o době, kdy se ještě pevně nevyhranily rozdíly mezi vědou a šarlatánstvím.
V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války.
Monografie deseti českých a slovenských autorů je věnována problematice recepce myšlenek Francouzské revoluce v českém prostředí přelomu 18. a 19. století.
Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí.
Autor ve své knize provází sídly francouzských panovníků, valoiských i bourbonských, rozesetých po Paříži a jejím blízkém i vzdálenějším okolí, včetně Loiry.
Velký masakr koček amerického historika Roberta Darntona, poprvé vydaný v roce 1984, patří k základním a dnes již klasickým dílům kulturní historie a kulturní antropologie druhé poloviny 20. století.
Soubor portrétů francouzských panovníků 15.–19. století navazuje na soubornou práci Francouzští králové v období středověku a uvádí nás do období, kdy se Francie stala skutečnou světovou velmocí.
Autor, se tentokrát zaměřil na osobnosti, které stály (ne vždy až do hořkého konce) po boku jednoho z největších vojevůdců všech dob a podílely se významným způsobem na jeho taženích i jednotlivých bitvách nebo mu vytvářely zázemí.
Autor pojal poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience.
