Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
Tématem neobyčejně zajímavé knihy mladého ruského žurnalisty je především Vladimír Putin a proměna, kterou prošla ruská společnost za patnáct let jeho vlády. Autor se opírá o řadu inteview s nejrůznějšími ruskými i zahraničními politiky.
Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.
Autoři kolektivní monografie se snaží ukázat postupnou přeměnu Krymu od multikulturní křižovatky antického světa po kolonii Ruska. Kniha se mj. věnuje oběma anexím Krymu a vysvětluje, za jakých okolností se Krym stal ruským.
Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století.
Vyčerpávající studie o vzniku Rusi a následně Ruska podávávající též nástin teorie etnogeneze a pasionarity jako cyklického růstu a rozpadu energie etnických skupin. Koncepce ojedinělá, v Česku doposud nepublikovaná.
Nahlédněte do neuvěřitelných osudů odsouzenců k životu na zmrzlé Sibiři. Do vyhnanství sem byli posíláni poddaní nepohodlní carskému i stalinskému režimu, mezi nimiž se objevují spisovatelé jako Dostojevskij, Černyševskij, Sacharov, Solženicyn...
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.
Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k neomerkantilistické na energiích založené zahraniční politice.
Po své abdikaci strávil někdejší car Mikuláš II. s carevnou Alexandrou Fjodorovnou a dětmi měsíce v domácím vězení. Posledním dějištěm rodinného dramatu se stal „Dům zvláštního určení“ v uralském Jekatěrinburgu.