Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu.
Daleko nejrozsáhlejším spisem Petra Chelčického je jeho Postila. Toto dílo obsahuje téměř 60 homilií, určených pro všechny neděle církevního roku a také pro několik dalších svátků.
Terezie Martinová žila ve Francii v druhé polovině 19. století (1873–1897). V pouhých patnácti letech vstoupila do kláštera karmelitek v Lisieux, kde přijala řeholní jméno „Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře”.
Miniaturní studie Příliš lidská teologie? přichází s nemalým cílem: představit myšlenkové dílo belgického teologa 20. století Edwarda Schillebeeckxe jako antropologický koncept, jako slovo o člověku a k člověku.
Mohu vám zaručit, že když nebudete chtít, neodnesete si nic. Mohu Ti zaručit, že když budeš chtít… Bůh je jako pramen, ze kterého si každý odnese tolik, jak velkou si přinese nádobu.
Kolektivní monografie s obrazným názvem Skicář slovanský promýšlí symboliku prostoru a kulturní krajiny v konkretizaci slovanských společenství středovýchodní Evropy.
Kniha se jako vůbec první v českém prostředí detailně zabývá členy Suverénního vojenského a špitálního řádu sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a z Malty, kterým se dostalo pocty oltáře
Další vydání slavné Tibetské knihy mrtvých v překladu a s úvodem významného českého sinologa, tibetologa a kulturního antropologa prof. Josefa Kolmaše,
Existuje dvojí typ duchovní nesvobody, s níž měl i má osobní zkušenost každý obyvatel planety Země. Jedná se o vězení neodpuštění a vězení samospravedlnosti. Jsou to dvě zcela opačné situace.
Spisovatelka, scénáristka a teoložka Jana Šrámková zve čtenáře ke dvacetidenní pouti starozákonní knihou Ester. Neocitáme se ovšem v dávné a nepřístupné minulosti, která dovede omámit svou těžkou vůní, ale vyčpí stejně rychle, jako se zavře kniha.
Krátká zamyšlení známého salesiánského autora Ládi Heryána vycházejí z nejrůznějších podnětů, často zcela banálních. Dotýkají se přitom vždy důležitých témat víry a spirituality v současném světě.
Revoluční text jak svým obsahem, tak i formálním zpracováním. V rámci židovské literatury totiž představuje nový typ textu, který nepracuje s asociativním výkladem právních a náboženských otázek tolik typickým pro Talmud.
V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů.
