Město na řece Loučné má mnoho tváří. Je historická, ale i moderní. Význam Litomyšle byl ještě umocněn 1. prosince 1999, kdy byl zdejši zámek spolu s okolím na „zámeckém návrší“ zapsán do Seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Praha je krásná, stověžatá, kulturní… Ale také úrodná. A požitkářská. Byla taková v minulosti, tedy v těch šťastnějších časech, a je i dnes. Svědčí o tom i obnovené pražské vinice.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.
Ve Spojených státech, v Itálii, Rusku nebo v Číně – tam všude najdeme stopy dávno zapomenutých snů pohřbených pod nánosy sutin opuštěných a chátrajících staveb.
Města se stala opakem toho, čím byla dříve. Jsou výrazem společenské atomizace a ztráty smyslu pro místo jako způsob osvojení prostoru. Důvody těchto změn jsou tak komplexní, že je obtížné, byť ne nemožné je popsat.
Kniha o malém klenotu mezi českými městy. Plasy jsou přirozenou učebnicí architektury a současně ukázkou, jak odkaz minulosti ctít a pečovat o něj, monumentální historické stavby se zde snoubí s krásou místní přírody.