Za druhé světové války vstoupily Lidice do paměti lidstva. Zločin hromadné vraždy, který zde spáchali okupanti, vyvolal nejlidštější sympatie s touto malou hornickou vesnicí na Kladensku.
Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí.
Po stopách neblaze proslulého nacistického lékaře. Josef Mengele – symbol nacistického režimu, jeden z nejhorších válečných zločinců všech dob a zároveň smutný důkaz selhání spravedlnosti.
Weilovy novinové reportáže a články od července 1933 do konce roku 1937, kdy vychází autorův román Moskva-hranice a Weilova roztržka s komunistickou stranou, k níž došlo během jeho pobytu v SSSR v roce 1934, je dokonána.
Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.
Životopisný příběh Diany Phipps Sternbergové se odehrává na pozadí pestrého dějinného i společenského vývoje od poloviny minulého století až do dnešních dní. Faktograficky velmi zajímavé dílo seznamuje čtenáře s výraznou osobností slovutného českého rodu Sternbergů.
Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940–1943) z fondů oddělení dokumentace Ústavu dějin umění.
Bill Close prožil válku pozoruhodným způsobem. Od obrany Calais v roce 1940 až po porážku Německa v květnu 1945, sloužil jako velitel tanku v Královském tankovém pluku - a přežil.
Čtvrteční ráno, 24. únor 2022. Svět se náhle změnil a už nikdy nebude jako dřív. Najednou jsme se probudili do počátku konce všeho, co se do té doby zdálo být samozřejmé.
Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců. Byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání.
Historik Jaroslav Čechura se dlouhodobě věnuje každodennímu životu na jihočeském venkově, v předkládané monografii se zaměřuje na období třicetileté války.
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.