Padesátá léta v Československu byla dobou děsivého komunistického teroru, který znejistil mezilidské vztahy. Mnohdy nebylo vůbec jasné, komu lze a komu nelze věřit. Tuto chorobnou atmosféru způsobem zachytila Zdena Salivarová ve svém románu.
Karel Čapek svůj světově proslulý román Válka s mloky napsal v roce 1935. Díky své schopnosti citlivě reagovat na dění ve společnosti a ve světě, si zřetelně uvědomoval nebezpečí nastupujícího fašismu a jeho destruktivní ideologie.
Deníkový příběh kastelána chytí čtenáře okamžitě. Hrdina knihy se znechucením opustí velkoměsto a zamíří na venkov, aby našel ztracený smysl života a zachránil své manželství.
Edice deníků jedné z nejvýraznějších osobností meziválečné avantgardy Karla Teigeho (1900–1951) z let 1912‒1925 představuje jedinečný soubor zápisků, které si Teige vedl od dětských do raně dospělých let.
Lidé válku o svůj svět definitivně prohráli. Stali se otroky, lovnou zvěří, chovným dobytkem nových pánů – upírů, nestvůr, psychopatických bohů, démonů a dalších tvorů, pro něž není v žádném lidském jazyce jméno.
Lea o všechno přišla. Několikrát. Válka jí vzala rodinu, komunisti dceru, škodolibost osudu partnera. Naštěstí ale dostala do vínku nevšední dar – téměř nadpřirozenou fyzickou sílu.
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.