Nejprodávanější tituly v roce 2022
filosofie

Časopis pro filosofii a theologii.

Čtvrtý svazek "Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako "černé sešity".

Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností.

Ako zareagovať na filozoficky komplexnú tému starosti o dušu? Pri výbere jednotlivých momentov a filozofických problémov sa pre pätnástich autorov tejto spoločnej knihy stali dôležitými otázky vzťahu k sebe, druhým, svetu a mysleniu.

Přepracovaná a rozšířená verze dříve vydané stejnojmenné publikace. Výňatky byly zvoleny tak, aby kniha poskytla reprezentativní přehled o myšlenkách z autorova obsáhlého díla.

Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga v bilingvní edici představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy atd.- tedy všechna zásadní témata 18.století.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sorena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus.

S nadsázkou můžeme říci, že kniha je neúplným, a tudíž značně pokřiveným obrazem řimsologie na základě pouhé výseče její existence, dané skrovnou sumou textů, které se náhodou dochovaly.

V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách.

Další číslo filozofického časopisu.

Časopis pro filosofii a theolgii.

Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií.

Předložená interpretace druhé Nietzscheho Nečasové úvahy O užitku a škodlivosti historie pro život si klade za úkol vyšetřit základ lidského života, který je podle Nietzscheho jednotou času, pocitů a řeči.

Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života.

Kniha seznamuje čtenáře s ranným obdobím Martina Heideggera a tématicky pojednává zejména o logice (mezi vědou a filosofií) a čase (časení času - budoucnost, bylost, přítomnost).

Kolektivní monografie je dílčím příspěvkem k problematice tematizované v rozličných podobách již od prvních filozofických úvah, od prvních reflexí na téma umění.

Kniha obsahuje články, studie, úvahy a memoárové texty, publikované v různých časopisech a sbornících v letech 1971 až 2010. Soubor je rozdělen do čtyř oddílů.

Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.

Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.

Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.