Nejprodávanější tituly v roce 2022
české dějiny

Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě.

Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let.

Kniha Tanky pro Hitlera, traktory pro Stalina se zabývá těžkým průmyslem v českých zemích od roku 1938 do počátku padesátých let s těžištěm v době okupace.

Práce Petra Honče je věnována problematice vztahu církve a státu v Českém království v období 17. a 18. století.

Devadesátková party skončila, vstupujeme do nového tisíciletí!

Nový, už 15. díl Toulek českou minulostí se plně věnuje historii české literatury v jejím „zlatém věku“, v 19. a na počátku 20. století.

Pamatujete si na dobu, kdy jste každou sobotu obědvali u Volejte řediteli, v neděli nakupovali nanuky u Family Frostu a odpoledne koukali na nové díly Beverly Hills 90210?

Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území. Nestalo se tak…

Rozsáhlá monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce 100. výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě.

Okupace zbytku českých zemí německou brannou mocí roku 1939 patří k nejtragičtějším událostem našich novodobých národních dějin.

Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky).

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.

Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.

Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.

Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta.

"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností?

Publikace se zaměřuje na problematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945–1948.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Předkládaná kniha si neklade za cíl seznámit čtenáře s životopisy habsburských panovníků ani podniknout sondu do fungování císařského dvora.

Jméno Gustáva Husáka (1913–1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků...