V srpnu 1306, tedy před 720 lety, vyhasla olomouckou vraždou panovnická dynastie Přemyslovců. Vymřel rod stojící u počátků české státnosti, který trpělivě budoval říši sahající občas od Chebu až za Krakov, od Krkonoš k Jadranu, z Polska do Uher.
V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.
V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé říše.
Soudní proces s Jaroslavem Janem Pálou, slánským továrníkem a vynálezcem, patří k nejkontroverznějším poválečným kauzám. Jeho jméno bylo po desetiletí spojováno s lidickou tragédií, aniž by byl jeho případ podroben důkladné analýze.
Monografie etnoložky a historičky a etnologa z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni představuje originální pohled na protektorát Čechy a Morava prizmatem propagandy.
Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.
Plzeňský archivář Karel Řeháček tentokrát vybral pět desítek případů a nešťastných událostí, které se udály na západě Čech v rozmezí let 1918–1948. Na základě dokumentů a fotografií se vrací jak k velmi významným případům, tak i k banálním nehodám.
