Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou.
Louis Pasteur (1822–1895) byl francouzský biolog a chemik, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Založil nové vědecké obory – stereochemii, mikrobiologii, imunologii –, objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině.
Život Mikuláše Teicha byl dlouhý doslova jako jedno století. Narodil se ještě za Rakouska-Uherska a vyrůstal v masarykovském Československu, které nikdy nepřestal obdivovat. Přesto republiku dvakrát opustil.
Na počátku svých pamětí Ladislav Fuks říká: "Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách. Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já. Pokud ano, tak si mě stvoří z toho, co si přečetl."
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20.srpna1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.
Aktualizovaná vzpomínková kniha zachycuje životní dráhu Václava Havla od dětských let až po nejvyšší ústavní funkci prezidenta republiky krátkými výstižnými texty a velkým obrazovým doprovodem.
Bondyho monografie o Buddhovi (1. vyd. 1968) představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Nové vydání k 90. výročí autorova narození.
Knižní rozhovor, který vznikl po sérii pravidelných setkání u ranní kávy s věhlasným profesorem
Josefem Kouteckým, zakladatelem české dětské onkologie.
Kniha zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži
a Berlíně. Vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny.
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky