Monografie interpretuje klíčové básnické texty slovinského expresionismu a pokouší se charakterizovat jeho jednotlivé podoby a fáze. Zabývá se rovněž vývojem interpretace tohoto literárně historického období ve slovinské literární vědě.
Vincenc Hehl (1901–1977) žil tiše a skromně. Po léta kreslil ilustrace komorního charakteru do dnes nevyhledávaných knih. K širšímu uznání a věhlasu mu chyběly ostřejší lokty a větší víra v dar talentu.
Překlady Sonetů vydává Miloslav Uličný podruhé, avšak poprvé zrcadlově, s originály. A poprvé knižně jako doslov vydává též aktualizovanou stať o všech celistvých či téměř úplných českých překladech Sonetů.
Michaela Horynová se narodila roku 1989, žije v Hradci Králové. Básně publikovala např. v Hostu či internetovém časopise iLeGaLiT. V říjnu roku 2014 se stala laureátkou 42. ročníku Literární soutěže Františka Halase.
V této mystické básni v próze se mísí a spájí prvky a elementy dávné alchymie a kabalistické
algebry s nejnovějšími poznatky přírodovědy či kvantové fyziky.
Básně jednoho z nejvýznamnějších litevských básníků současnosti Tomase Venclovy konečně vycházejí v češtině. Zrcadlové, česko - litevské vydání Čas rozpůlil se.../ Ipuseja para... obsahuje básně z 60. až 90. let 20. století.
Svazek přináší tvorbu z bouřlivého období ze sklonku první a druhé republiky, omezenou a problematickou tvorbu válečnou (redaktor Národní práce) a následně z krátkého období poválečného, kdy Jaroslav Seifert pracuje i jako editor (časopis Kytice).
Básnická sbírka Locus debilis shrnuje poesii Františka Dryjeho z let 2009 – 2014. Sociokritický rozměr imaginace, jejž zdůraznila sbírka předchozí, tu ustupuje do pozadí.
Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho.
Ať už jde o vzpomínky na dětství v normalizovaném Československu, ne vždy zapamatováníhodné dohry milostných peripetií či pokusy o únik ze vztahového stereotypu, druhá básnická sbírka Dana Jedličky toto vše zaznamenává citlivě.
Kam nás ve svém Třetím mandelu sonetů zavedl umělec slova psaného, mluveného i zpívaného Miloň Čepelka? Pro něj zcela netypicky třeba i na středomořský ostrov Korfu.
