Obsáhlé paměti významné osobnosti evropské historie první poloviny 20. století jsou jedinečným svědectvím velkých dějinných zvratů ve Finsku i pozoruhodných životních osudů jednoho z největších Finů.
Britská královna Alžběta II. zdědila korunu v roce 1952 a vládla sedmdesát let, déle než kterýkoli jiný žijící panovník. Překonala už rekordy své praprababičky královny Viktorie i císaře Františka Josefa I.
Rozsáhlá sága začíná v polovině 19. století na moravském venkově a pokračuje ve Vídni přes bezhlavý útěk před nacisty až po těžce vydobytou novou existenci v Americe.
Plastický a velice čtivě napsaný portrét zachycuje nejenom Leninovu životní pouť a osobnost, jeho lidsky lepší i stinné stránky, ale v kontextu také ruské dějiny poslední čtvrtiny 19. století a první čtvrtiny 20. století.
Na Žižkově
biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není
tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd
či různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře.
Autorka se coby americká ministryně zahraničí během dvou prezidentských období Billa Clintona podílela na zásadních politických rozhodnutích své doby a účastnila se nejednoho dějinného dramatu.
Politický veterán v rozhovoru se zkušeným novinářem Lubošem Beniakem, který ho nikdy nevolil, rekapituluje svou životní dráhu a neobvykle otevřeně mluví o zákulisí politiky.
Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).